menu:
Úvodní stránka » Seznam všech článků »

Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem:
Graf s postupem » Náležitosti - jak to napsat » Informace - předpisy » Vzor ke stažení » Nejčastější dotazy


Nejčastější dotazy
- okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem

01.11.2013  |  poslední aktualizace: 03.01.2017  | autor: Tomáš Hlavsa  |
Nejčastější dotazy: kdy a jak může zaměstnanec okamžitě zrušit (ukončit) pracovní poměr?

Otázky a odpovědi:

1. Bude nějaká výpovědní doba nebo můžu odejít hned? Dotaz:
1. Bude nějaká výpovědní doba, nebo můžu odejít hned?

Odpověď:
Pokud jsou splněné všechny zákonné podmínky a je správně sepsána a doručena písemnost "okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance" se všemi formálními náležitostmi, končí pracovní poměr dnem doručení.

Žádná výpovědní doba v tomto případě tedy nebude. Zároveň platí, že jiný den pro ukončení pracovního poměru (tedy ani dřívější ani pozdější) nelze v tomto případě ani sjednat.

Pracovní poměr končí dnem doručení, nikoliv okamžikem doručení, tzn., že je třeba dokončit směnu v den, kdy písemnost předáváte. Případně předat písemnost, až po skončení směny.

2. Jak můžu ukončit pracovní poměr? Dotaz:
2. Jak můžu ukončit pracovní poměr?

Odpověď:
Pokud splňujete podmínky pro okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem, tak takto.

Obecně lze pracovní poměr ze strany zaměstnance ukončit:
- okamžitým zrušením pracovního poměru
- výpovědí zaměstnance (s dvouměsíční výpovědní lhůtou)
- dohodou se zaměstnavatelem
- ukončením ve zkušební době (z jakéhokoliv důvodu nebo i bez uvedení důvodu)

3. Hraje nějakou roli důvod proč mi zaměstnavatel dluží? Dotaz:
3. Hraje nějakou roli důvod proč mi zaměstnavatel dluží?

Odpověď:
Nikoliv. Za práci zaměstnance pro zaměstnavatele náleží mzda nebo plat.
Neplacení mzdy či platu je bez ohledu na důvod, vždy porušením povinnosti zaměstnavatele.

4. Jak se můžu bránit, když mi nedali výplatu? Dotaz:
4. Jak se můžu bránit, když mi nedali výplatu?

Odpověď:
Tento dotaz je hodně obecný a zde vždy záleží na mnoha specifických okolnostech.
Zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení dověděl, nejpozději do 1 roku ode dne, kdy tento důvod vznikl. Musí přitom být splněné i další podmínky, viz další informace na těchto stránkách.

Pokud tyto podmínky splněné nejsou, můžete např. zvlášť řešit trvání pracovního poměru (výpověď, dohoda) a zvlášť peníze, např. se bránit podáním žaloby. V odůvodněných případech je také možné požádat o pomoc úřad práce a zvážit podání insolvenčního návrhu na zaměstnavatele. Pro další podrobnosti se podívejte na otázky číslo 10 a 11, respektive na společný odkaz umístěný mezi těmito otázkami (o možnosti získat 3 dlužné výplaty od úřadu práce).

Právní pomoc Vám může poskytnout např. advokát Mgr. Petr Strejček z advokátní kanceláře AK FRANC a STREJČEK (www.akfranc.cz)

5. Musí mi zaměstnavatel najít jinou práci? Dotaz:
5. Musí mi zaměstnavatel najít jinou práci?

Odpověď: V současném znění Zákoníku práce (k 1.11.2013), již není popsána žádná situace, za které by měl zaměstnavatel povinnost zaměstnanci zajistit nové zaměstnání. (platné i k 1.1.2017)

Zákoník práce platný před rokem 2007 (zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, s účinností do 31. 12. 2006), obsahoval omezení pro výpovědi při nadbytečnosti, které se týkalo osamělých rodičů, pečujících o dítě mladší 15 let, kdy byl zaměstnavatel povinen „zajistit těmto zaměstnancům nové vhodné zaměstnání, a to podle potřeby i s pomocí svého nadřízeného orgánu. V těchto případech končila výpovědní doba teprve tehdy, až zaměstnavatel tuto povinnost splnil, pokud nedohodl se zaměstnancem jinak“.

Toto ustanovení již v současném znění Zákoníku práce není. I tak se týkalo pouze výpovědi, a to pouze ze strany zaměstnavatele a z důvodu nadbytečnosti.

6. Hraje roli, jak jsem dlouho u firmy? Dotaz:
6. Hraje roli, jak jsem dlouho u firmy?

Odpověď:
Nikoliv. Při okamžitém zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance, nejčastěji z důvodu nevyplacení mzdy nebo části mzdy, jde o to správně spočítat dobu, po kterou je zaměstnavatel v prodlení s výplatou. Ta se odvíjí od "období splatnosti", kterým je celý následující měsíc, nikoli např. od výplatního dne. Zaměstnavatel musí být v prodlení 15 dnů po období splatnosti. Tzn., že např. u mzdy za září = splatnost do konce října = plus 15 dnů = 16. listopadu je možné okamžitě zrušit pracovní poměr. Zároveň musí být splněna podmínka, že zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení dověděl, nejpozději do 1 roku ode dne, kdy tento důvod vznikl.

Od délky trvání pracovního poměru u zaměstnavatele se odvíjí jen odstupné, na které ale vzniká nárok pouze při výpovědi dané zaměstnavatelem. Při "okamžitém zrušení pracovního poměru zaměstancem" vniká nárok na náhrady, kde délka trvání pracovního poměru nemá žádný vliv, nikoliv na odstupné. Více u otázky číslo 7.

7. Jaké dostanu odstupné? Dotaz:
7. Jaké dostanu odstupné?

Odpověď:
Na odstupné, již podle Zákoníku práce od 1.1.2012, nevzniká při "okamžitém zrušení pracovního poměru zaměstnancem" nárok. Místo toho náleží zaměstnanci "náhrady".

Zatímco se výše odstupného (na které ale vzniká nárok pouze při výpovědi dané zaměstnavatelem), odvíjí od délky trvání pracovního poměru, u "okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstancem" toto žádnou roli nehraje. Zaměstanec má nárok na náhrady, které se vypočítají jako dvojnásobek průměrné mzdy (platu) Konkrétně Zákoník práce v §56, odst. 2 říká: " Zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr, přísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby." A délka výpovědní doby je právě dva měsíce.

Náhrady a odstupné se od sebe zásadně liší. Zatímco je "odstupné" vypláceno z pravidla ihned při ukončení pracovního poměru (případně při nejbližším výplatním termínu), "náhrady" se vyplácejí až v termínech jako by šlo bývalo o běžnou mzdu.

Zásadní rozdíl je pak v jejich výši:
k pochopení je třeba vědět, co je superhrubá mzda. Superhrubou mzdou je hrubá mzda navýšená o 26% soc. pojištění a 9% zdrav. pojištění, které za zaměstnance platí zaměstnavatel. Daňový základ se pak vypočítává právě ze superhrubé mzdy.

Dále platí, že z odstupného se neodvádí ani zdravotní ani sociální pojištění. Kromě úspory na tomto pojištění platí i to, že díky tomu nedojde k vytvoření superhrubé mzdy. Celková daň u odstupného se tedy počítá z nižšího základu a je tedy v konečném důsledku nižší, než daň u "náhrad mzdy či platu".

Z "náhrad" je naopak zdravotní a sociální pojištění nutné odvést, a tím dochází i k vytvoření superhrubé mzdy. Celková daň je tedy vyšší, plus odvádíte zdravotní i sociální pojištění.

Zjednodušeně se dá říci, že se "náhrady" zdaňují stejně jako běžná mzda. Vzniká Vám tedy nárok na výplatu dvou mezd v průměrné výši.

8. Záleží na tom zda jde o výdělečnou firmu nebo třeba o neziskovku? Dotaz:
8. Záleží na tom zda jde o výdělečnou firmu nebo třeba o neziskovku?

Odpověď:
Nezáleží. Za vykonanou práci zaměstnanci náleží mzda nebo plat. Povinnosti a práva zaměstnavatelů i zaměstnanců jsou v tomto smyslu stejné a neliší se podle typu zaměstnavatele.

9. Co když byl pracovník, který zavinil nevyplacení mzdy propuštěn
a přichází nový vedoucí, který tvrdí, že s tím nemá nic společného?
Dotaz:
9. Co když byl pracovník, který zavinil nevyplacení mzdy propuštěn
a přichází nový vedoucí, který tvrdí, že s tím nemá nic společného?


Odpověď:
Společného s tím nic nemá, ale to je pro posouzení situace zcela nepodstatné.

Pokud se rozhodnete situaci řešit "okamžitým zrušením pracovního poměru ze strany zaměstnance" pak je dobré vědět, že okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance (pro nezaplacení mzdy, platu nebo náhrady mzdy či platu) je platné i v případě, že zaměstnavatel dluh na mzdovém nároku zaměstnance uspokojil ještě před doručením okamžitého zrušení, pokud byl tento dluh zaplacen až po uplynutí 15 dnů po splatnosti. (Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2002 spis. zn. 21 Cdo 1151/2001).

Pozor však na to, co je oním "uplynutím 15 dnů po splatnosti" (srov. s odpovědí na dotaz číslo 6) a také na lhůtu danou § 59 Zákoníku práce: "zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení dověděl, nejpozději do 1 roku ode dne, kdy tento důvod vznikl".

10. Co když byl zaměstnavatelem soukromník, který zkrachoval
a firmu zrušil a teď se mnou nekomunikuje, přestože mi dluží za tři měsíce?
Dotaz:
10. Co když byl zaměstnavatelem soukromník, který zkrachoval a firmu zrušil a teď se mnou nekomunikuje, přestože mi dluží za tři měsíce?

Odpověď:
Srovnejte s odpovědí na otázku číslo 4
a také se podívejte na odkaz umístěný mezi odpovědmi číslo 10 a 11.

odkaz k odpovědi č.10 a č.11,
Úřad práce Vám vyplatí 3 výplaty »


11. Je nějaké místo kde mi pomohou? Z čeho mám žít, když jsem pracovala u firmy krátce,
mzdu mi nezaplatili za dva měsíce a na úřadu práce už nemám nárok na další podporu?
Dotaz:
11. Je nějaké místo kde mi pomohou? Z čeho mám žít, když jsem pracovala u firmy krátce, mzdu mi nezaplatili za dva měsíce a na úřadu práce už nemám nárok na další podporu?

Odpověď:
Srovnejte s odpovědí na otázku číslo 4
a také se podívejte na odkaz umístěný mezi odpovědmi číslo 10 a 11.

12. Co dělat, když zaměstnavatel odmítá "okamžité zrušení pracovního poměru" převzít? Dotaz:
12. Co dělat, když zaměstnavatel odmítá
"okamžité zrušení pracovního poměru" převzít?


Odpověď:
Nejjednodušší je osobní doručení na pracovišti. Žádejte potvrzení o převzetí na kopii písemnosti. Případně doručujte poštou a s dodejkou. Pokud zaměstnavatel písemnost doručovanou poštou nepřevezme, má se za to, že dnem takového odmítnutí měl zaměstnavatel možnost se s písemností seznámit. Pracovní poměr pak, končí dnem, kdy pošta doručila zaměstnavateli oznámení o uložení zásilky.

Na pracovišti je také možné písemnost doručit pověřenému pracovníkovi (vedoucímu, personálnímu oddělení, pracovníkům podatelny apod.).

V krajním případě se doporučuje, nechat si neochotu dokument převzít, podepsat několika svědky, s uvedením plných kontaktů a přesným datumem a časem svědectví, pro případný pozdější spor. Takový postup, by ale bylo lépe konzultovat nejdříve s advokátem.

13. Zaměstnavatel mi poslal dlužnou výplatu, až ve chvíli, kdy zjistil, že jsem mu poštou odeslal
okamžité zrušení pracovního poměru. Dopis nepřevzal a tvrdí, že "zrušení" stejně neplatí,
protože mi mzdu už poslal. Zároveň mi, ale hned dluží výplatu za další měsíc?
Dotaz:
13. Zaměstnavatel mi poslal dlužnou výplatu, až ve chvíli, kdy zjistil, že jsem mu poštou odeslal okamžité zrušení pracovního poměru. Dopis nepřevzal a tvrdí, že "zrušení" stejně neplatí, protože mi mzdu už poslal. Zároveň mi, ale hned dluží výplatu za další měsíc?

Odpověď:
Okamžité zrušením pracovního poměru ze strany zaměstnance (pro nezaplacení mzdy, platu nebo náhrady mzdy či platu) je platné i v případě, že zaměstnavatel dluh na mzdovém nároku zaměstnance uspokojil ještě před doručením (srovnejte s odpovědí na otázku číslo 9).

Ohledně doručování - srovnejte s odpovědí na otázku číslo 12.



















pozn: Tento článek a návod se nevěnuje právu rodiče okamžitě zrušit pracovní poměr nezletilého dítěte, které ukončilo školní docházku, ale nedosáhlo ještě věku 16 let. (Dle Nového občanského zákoníku - Zákona č. 89/2012 Sb., účinného od 01.01.2014 je dáno zákonnému zástupce nezletilého dítěte (s předchozím přivolením soudu) právo rozvázat jeho pracovní poměr okamžitým zrušením, a to tehdy pokud se má za to, že to je v zájmu vzdělání, vývoje nebo zdraví tohoto dítěte v roli zaměstnance).




   Tomáš Hlavsa - účetní poradce © 2012 - 2017| Zakládání s.r.o. | Plzeň a Praha | www.help1.cz |